Zdroj: časopis “Česká flora”, ročník 1, z r. 1893

Na stálé dotazy, který ze způsobů setí zasluhuje přednosť, možno následovně odpověděti. Po mnohaletém opětovném zkoušení a srovnávání ukázalo se, že setí do řad zasluhuje přednosť, a to z následujících důvodů: Rozhozem bývá záhon ovšem dříve oset, ale ne tak čerstva zadělán (zasekán); při zadělávání přijde velmi mnoho semen na zmar – přijdou buď tuze hluboko nebo se nezasypou. Měli-li bychom však setbu rozhozem náležitě provésti, totiž každé zrnko zamáčknouti a zasypati, vyžadovalo by to mnohem více času i země, proto je lépe síti ihned do řádek.

Setí toto má ještě následující výhody:

- Spotřebuje se mnohem méně semene, seje-li se po řádkách.
- Seje se pohodlněji, třeba i vítr vál.
- Rýhy možno protáhnouti, aniž by bylo třeba záhon zcela uhladiti, což je lepší, an povrch tak hned nezkornatí.
- Semena v rýhách dají se lépe zahrnouti a přimáčknouti.
- Semena klíčí rychleji, an v rýze drží se vlhko a teplo.
- Sadba v řadách dá se před mrazy lépe chrániti, přikrytím rohožemi rostlinky se nikdy nepochroumají.
- Sadba dá se mnohem lépe protahati.
- Záhon dá se mezi rýhami snadně okopati.
- Půda se lépe sluncem prohřeje, an paprsky mezi řady vnikati mohou.
- Též pohnojení je příručnější v řadách.
- Zelenina, jako špinát, se lépe po řádce vyřezává a je čistší.
- Za deště bývá země spíše k rostlinám připlavena než od nich, čímž řípovitá zelenina v hoření části kořene nesezelená.
- Kořenoviny, jako mrkev, dají se mnohem lépe vydobyti a konečně 
- vypadá setí do řad v zahradě mnohem slušněji než setí rozhozem. 

Výhody tyto mluví vesměs pro setí do řad. Obával-li by se někdo, že je takto menší výnos, nechť přiblíží řádky více k sobě, čímž se úbytek vyrovná.

R. Píro