A je tu další text inspirovaný knihou “The Great Cosmic Mother: Rediscovering the Religion of the Earth” autorek Monica Sjöö a Barbara Mor. Otevírám čtvrtou kapitolu, která má název “kulturu vytvořily ženy”. Hned v jejím úvodu autorky zmiňují text “The Myth of Women’s Inferiority” (Mýtus o méněcennosti žen), který napsala Evelyn Reed v roce 1954. Je to v kontextu doby natolik revoluční text, že bych mu rád věnoval samostatnou část tohoto cyklu.

Text v angličtině je možno najít na stránkách https://www.marxists.org/…/reed-e…/1954/myth-inferiority.htm Nelekněme se ale toho, že stránky se jmenují “marxists.org” a nepodlehněme pokušení ihned “s vaničkou vylít i dítě” i když u nás máme s touto ideologií nedobré zkušenosti… Autorka textu se tehdy hlásila k marxismu a její text proto vyšel ve sborníku marxistických statí. Podívejme se na celou věc právě v kontextu doby – tehdy na začátku 50.let 20.století se pokrokově smýšlejícím lidem na západě marxismus zdál být správnou ideologií.

Ale krvavé potlačení maďarského povstání a invaze do Československa později rozmetaly víru v marxismus a komunistické hnutí v západních zemích postupně téměř zaniklo. Proto kdyby autorka napsala svůj text později, vyšel by nejspíše v nějakém feministickém časopise. Ale Evelyn Reed velice předběhla svou dobu – feminismus v roce 1954 ještě téměř neexistoval, hippies přijdou na scénu skoro o 10 let později a tak zřejmě neměla moc na výběr ohledně platforem, v nichž by mohla působit a uveřejnit tento na svou dobu opravdu bezprecedentně revoluční text…

Článek je názornou připomínkou toho, že ještě v polovině 20.století bylo postavení žen ve společnosti výrazně horší než dnes. Teprve 60.léta spustila opravdu velké změny a dnešní stav již chápeme jako “samozřejmost”… Ale v 50.letech 20.století tomu bylo stále ještě jinak a tak bylo “normální” slyšet hlasitě pronášené “odvěké důvody” pro horší postavení žen…

Autorka tyto “důvody” tehdejší společnosti rozebírá v úvodních odstavcích textu. Mužská patriarchální třídní společnost prohlašovala, že ženy musí být podřízené mužům především proto, že jejich role matek z nich automaticky dělá slabší méněcenné pohlaví. Mateřství bylo vládnoucími muži chápáno jako handicap, jako druh postižení. Hlásalo se – a to často dost veřejně a hlasitě – že muži mají ve společnosti přirozeně nadřazenou roli, protože jsou ženám nadřazeni i v přírodě, jelikož prý mentální a fyzické schopnosti mužů dalece převyšují schopnosti žen.

Když se porozhlédneme po stavu lidstva v polovině 20.století, tak uvidíme, že podobné argumenty zaznívaly z úst bílých vládnoucích mužů i proti lidem jiných ras. Změnilo se to až na konci 60.let. Ale v 50.letech vládla ještě tuhá xenofobie všude. Kdo nebyl bílý muž patřil automaticky mezi “méněcennou sortu” lidí.

Notoricky známá jsou v tomto směru různá omezení, která v USA platila pro černochy cestující hromadnou dopravou – možná znáte příběh Rosy Parksové, černošské švadleny z Alabamy, která odmítla na příkaz řidiče uvolnit místo bílému cestujícímu, ačkoliv podle tehdejších segregačních zákonů tak byla povinná učinit. Byla prostě příliš unavená po práci. Řidič na ni zavolal policii, ta ji zatkla a tato událost spustila lavinu protestů, po nichž byly americké úřady nuceny segregační zákony zrušit…

Ale zpět k našemu povídání – nejen mateřství bylo u žen chápáno jako handicap. Autorka v textu také zmiňuje, že muži si sice všimli, že ženy mají “instinkt”, tedy silné intuitivní schopnosti a jejich myšlení funguje jinak než u mužů, ale bylo to prohlášeno za další důkaz jejich méněcennosti.

Pokud nebylo možno ženy pochopit mužským analytickým rozumem, pak z toho mužskému analytickému rozumu automaticky vycházelo, že tedy mohou být ženy jedině horší než muži. Úzce zaměřený chladný mužský rozum bez emocí, soustředící se obvykle jen na vlastní zájmy, byl prohlášen za vrchol veškeré evoluce…

Kdo jste četli předchozí text této série o rozdílech mezi mužským a ženským mozkem, tak už víte, že je pravda, že myšlení žen funguje jinak, ale zároveň tyto výsledky ukazují, že ženské myšlení, které je schopné vzít v úvahu široké souvislosti, je pro společnost vlastně mnohem přínosnější než to úzce zaměřené mužské…

Mimochodem – když je řeč o tom “instinktu” – v obchodě jsem zahlédl reklamu na pánskou kosmetiku značky David Backham s reklamním sloganem “Follow your instinct” (řiď se svým instinktem). Podobný slogan je i v reklamě na bankovní konto cílené právě na muže. Zřejmě se tedy postoje mužů vůči “instinktu” za posledních 60 let hodně změnily. “Instinkt” je nyní – zdá se – ceněn i u mužů, když na něj apelují i reklamy. Že by dnes už tolik ubylo oněch “ryzích chladno-rozumových” mužů bez emocí, kteří “instinktem” dříve pohrdali, a naopak hodně přibylo těch s více projevenou ženskou instinktivní složkou? Bylo by to pro tento svět rozhodně lepší…

Autorka dále cituje z prací různých antropologů a archeologů (mužů !), kteří svými výzkumy doložili, že to ve skutečnosti byly ženy, kdo vytvořil kulturu, řemesla, zemědělství a tudíž vlastně civilizaci. Není to ale snadné čtení, protože vyžaduje odvahu “překročit stín” a hlavně výchovu a vzdělání, které se nám dostalo od současné patriarchální kultury. Ale stojí to za tu snahu, protože tento pohled na lidskou historii velmi mnoho osvětluje a přináší náměty k mnoha úvahám…

Všeobecně se tvrdí, že muži byli vždy lovci a ženy “sběračky” potravy. Francouzský lékař a sociální antropolog Robert Briffault ve své knize The Mothers (Matky) z roku 1927 dokládá, že právě proto, že ženy měly zodpovědnost za krmení a ochranu dětí, tak to byly ony, kdo “objevil” a rozvinul mnoho dnes již samozřejmých činností. Antropologicky a lingvisticky se to dá dodnes doložit na slově “matka”, které u primitivních národů má stejný význam jako “výrobce-tvůrce”.

Antropologové také objevili, že u dosud existujících přírodních národů obstarávají ženy sběračky 75 až 85 % potravy pro celé společenství. Lovecké výsledky mužů jsou nejisté, muži kvůli lovu odchází často i na celé dny pryč a tak jsou to ženy, které musí obstarat dostatek potravy pro sebe i pro děti. Neboť jak dobře víme z vlastní zkušenosti, děti jsou hladové pořád… 🙂

Americký etnolog Otis Tufton Mason již na konci 19.století doložil, že u primitivních národů proto tvoří naprostou většinu potravy ovoce a zelenina nasbírané ženami, rozhodně ne maso ulovené muži. Význam úlovků mužů-lovců pro obživu kmene byl muži-antropology a archeology již v jeho době naprosto nesmyslně zveličován a tento mýtus převládá v představách lidí stále.

Nejstaršími nalezenými nástroji pravěkých lidí – které dodnes používají primitivní národy – jsou tzv. “kopací tyče” (digging stick). Jsou to dlouhé silné klacky, které byly na jednom konci zašpičatělé opálením v ohni. Kdo jste četli v mládí romány Eduarda Štorcha, tak si ale možná nyní řeknete – ale to jsou přece “oštěpy”, to “ví každý”…

K tomu bych měl jednu osobní zkušenost. I já, tak jako tehdy i mnoho dalších mých vrstevníků kluků, jsem si pod vlivem příběhů Eduarda Štorcha vyráběl “oštěpy”, tj.zašpičatělé klacky a hrál jsem si na pravěk. K mému velkému zklamání ale ty “oštěpy” téměř nechtěly létat a hlavně trefit s nimi cokoliv bylo velice těžké. Byl jsem z toho velmi zklamaný a způsobilo mi to v mé klukovské hlavě mnoho chmurných úvah na téma, že s tímhle klackem bych v pravěku rozhodně nepřežil… 🙂

Pak jsem ale objevil, že naopak se takovým “oštěpem” dá velice dobře “kutat” do země, např.za účelem nalezení “pokladu pirátů”. Na základě vlastní zkušenosti se proto také přikláním k tomu, že s těmito údajnými “oštěpy” lidé spíše kopali než lovili. Jako zbraň se taková “kopací tyč” hodí nejlépe k sebeobraně např. při napadení nějakým zvířetem. Dále se takovou tyčí dají dobře srážet plody ze stromů. No a samozřejmě špičatým koncem můžete “kutat” do země, abyste např. buď získali jedlé kořeny a nebo vytáhli celou jedlou rostlinu. Je tedy vidět, že taková tyč byla jako nástroj velice univerzální.

A rozhodně byla tato “kopací tyč” pro každodenní přežití lidí mnohem důležitější než tolik zveličovaně vychvalované “pazourkové zbraně”, kterými muži-lovci v představách mužů-historiků údajně hubili ve velkém vše co jim jen pod ruku přišlo…

Při každodenním sběru potravy a také díky své silné intuici, ženy postupně objevily, že ze semen rostou nové rostliny a tak se “kopací tyč” rázem stala i prvním zemědělským nástrojem. Uvádí to např.skotský sociální antropolog sir James George Frazer ve své knize “The Golden Bough” (Zlatá větev) vydané již v roce 1890! Pokud se tedy ptáte, kdo umožnil vznik civilizace, tak zde je odpověď – byly to ženy-sběračky se svými “kopacími tyčemi”.

Stojí také za zmínku, že když nově příchozí bílí obyvatelé Ameriky objevili v Nevadě indiánský kmen Šošonů, tak tito dosud používali tento nástroj pro zemědělské práce a proto dostali přezdívku “Kopáči” (The Diggers).

Mimochodem, připomnělo se mi, jak jsem se kdysi na základní škole v hodině dějepisu ptal vyučujících, jak se to vlastně stalo, že z původně více méně potulných lovců, kočujících společně se zvěří, se najednou lidé proměnili na zemědělce. Jak vlastně přišli na to, že se dá něco cíleně pěstovat. Dozvěděl jsem se něco v tom duchu, že to nikdo neví, vyučující se tvářili jako že ti zemědělci byli nejspíš nějací “jiní lidé” a já jsem podle jejich chování pochopil, že je samotné to vlastně vůbec nezajímá, že jen dělají svou více méně nudnou práci a moje otázky je spíš obtěžují.

Naopak tato idea, že zemědělství vynalezli ženy, dává velký smysl. Zatímco muži se honili za zvěří, ženy se postupně přeměnily z pouhých sběraček na pěstitelky, až jednoho dne muži lovci zůstali doma, protože další pravidelný lov už nedával smysl, důležitější bylo pomoci ženám se zemědělskými pracemi, protože cílené pěstování mnoha druhů rostlin najednou dokázalo zajistit nebývalý dostatek potravy…

Ale “pouhým” vynálezem zemědělství 🙂 přínos žen pro rozvoj lidstva nekončí. Autorka dále cituje různé autory dokládající, že to byly právě ženy s jejich schopností pečovat o děti, které dokázaly jako první ochočit různá zvířata a to právě díky tomu, že je vychovaly z nalezených mláďat. Např. ochočení divokých koček mělo zásadní význam pro ochranu zásob potravin před drobnými hlodavci.

V této souvislosti mi přišlo velice úsměvné, když jsem si vzpomněl na typické “macho” mužské “krocení” divokých koní či býků ve westernových filmech. Scénka ovládnutí divokého zvířecího samce velkým nadřazeným svalnatým lidským samcem pak končila submisivním pohledem v očích “zkroceného” zvířete a jeho naprostou oddaností novému dvounohému pánovi… Přijde mi mnohem pravděpodobnější, že to bylo tak, že ženy s láskou vychovaly z nalezeného mláděte dospělé zvíře a to se pak zcela přirozeně stalo součástí kmene.

Byly to také nejpravděpodobněji ženy, které jako první objevily význam ohně a ovládly ho. A s ohněm a potřebou uchovat potraviny na delší dobu, musely ženy “vynalézt” i vhodné nádoby – tedy byly to právě ženy, které jako první začaly plést koše a podobné nádoby (inspirace hnízdy ptáků se tu přímo nabízí) a také začaly vytvářet keramiku (opět – někteří ptáci lepí hnízda z hlíny). A také začaly své výrobky zdobit. Ostatně možná že předtím již zdobily i své “kopací hole” různými ornamenty a zřejmě zdobily i sebe květinami apod. Ženy se tak staly i prvními umělci lidského rodu.

Ale když se podíváme na širší souvislosti toho, že ženy obstarávaly sběrem či pěstováním většinu potravin pro komunitu, tak uvidíme, že jejich aktivity nutně vedly k rozvoji mluvené řeči a slovní zásoby. Antropologické výzkumy přírodních národů ukázaly, že muži na lovu většinou dlouhé hodiny mlčí. Mluvením by mohli vyplašit zvěř. Proto lovci používali vždy tichá symbolická gesta – dodnes je používají vojáci. Naopak ženy si potřebovaly mezi sebou sdělovat množství podrobností o rostlinách a místech, kde se dají najít, o jejich pěstování a použití, takže za rozvoj řeči a bohatost jazyka vděčíme také ženám.

Rozsáhlé znalosti rostlin, které ženy v průběhu věků nahromadily, jim pak také umožnily stát se prvními léčitelkami. V rámci lidských společenství se pak vyčlenily ženy-vědmy, které se specializovaly na přechovávání a rozvíjení právě těchto léčitelských znalostí.

Ženy při zpracovávání různých rostlin také objevily, že stonky některých druhů obsahují velmi pevná vlákna. Z této znalosti se postupně rozvinula výroba provázků a provazů a od nich vedla cesta k rohožím a textilu.

Ženy ale postupně rozvinuly a zdokonalily ještě další další dovednost – ač se nám to bude asi zdát neuvěřitelné, antropologové dokládají, že to byly a u primitivních národů stále jsou právě ženy, které mají největší zásluhu na budování pohodlných obydlí. Ostatně v některých částech Afriky, kde místní lidé žijí ještě více tradičnějším způsobem, je tomu tak dodnes. Ženy zde vytvářejí a také zdobí velmi pozoruhodné domky ze dřeva a hlíny (tamní podnebí je velmi suché a horké, proto tyto materiály vyhovují).

Antropologické výzkumy také vyvrací velice rozšířenou pověru o tom, že ženy jsou fyzicky slabší než muži. Výsledky ukazují, že ženy u přírodních národů jsou schopny unést až dvakrát větší zátěž než muži.

Již dříve zmíněný americký etnolog Otis Tufton Mason také vyslovil zajímavou myšlenku ohledně toho, že bílí cestovatelé se velice mýlili, když se na základě svých povrchních pozorování přírodních národů domnívali, že žena zde byla podřízená.

Doslova říká – “Civilizovaní muži se hluboce mýlili, když si mysleli, že fakt, že domorodé ženy vykonávají většinu důležitých prací, svědčí o tom, že jsou v podřízeném, zotročeném postavení. U přírodních společenstvích neexistuje nic takového jako práce z donucení. Každý zde vykonává dobrovolně a pro dobro celého společenství přesně tu práci, kterou chce dělat.”

A zde by se dalo dodat – tu práci, kterou nejlépe umí. Čili pokud byly všechny zásadně důležité práce vykonávány ženami, svědčí to o jejich vysokých schopnostech a dovednostech!

Antropologové dále dokládají, že teprve s rozvojem zemědělství se z lovu stal více méně sport a muži se tak najednou mohli začít věnovat mnoha novým činnostem. A díky znalostem a dovednostem, které nashromáždily ženy, nemuseli muži “začínat od nuly”. Naopak jejich přirozeně úžeji zaměřené myšlení jim umožnilo relativně rychle se zorientovat v různých specializovaných činnostech.

Zatímco ale ženy vyráběly např. nové keramické nádoby nebo koše jen pokud to bylo potřeba, pokud ty staré dosloužily, muži naopak povýšili tyto dovednosti na řemesla a specializovali se na produkci určitých výrobků. Tím výrazně vzrostl jejich význam v rámci společenství, bohužel v určité fázi vývoje se celá záležitost zvrhla a muži ovládli společnost. Velmi pravděpodobně k tomu došlo v souvislosti s rozvojem výroby kovových zbraní. Ale to už je jiná historie a tu si necháme na později…