Při čtení diskusních příspěvků jsem si uvědomil, že možná není tak všeobecně známo, že v 60.letech proběhly úspěšné výzkumy použití LSD pro řešení vědeckých a technických problémů a že zlepšují kreativitu. Proto bych to tady rád velmi krátce zmínil, určitě snadno najdete další materiály k tomuto tématu.

O těchto výzkumech hodně hovořil a napsal James Fadiman, který se jich zúčastnil na univerzitě jako výzkumník. Přikládám jedno video, Fadiman také zveřejnil ukázky z protokolů z výzkumu v knize “The Psychedelic Explorer’s Guide”.

Výzkumu se účastnila řada techniků a vědců a hlavním kritériem pro přijetí do výzkumu bylo, že dotyčný musí mít technický/vědecký problém, který se mu už delší dobu nedaří vyřešit navzdory opakovaným pokusům.

Čtení protokolů je velice zajímavé, účastníci popisují, že pod vlivem LSD byli najednou schopni doslova “vidět” kompletní řešení, případně provádět “vědecké experimenty” jen tak v mysli – netřeba asi dodávat, že výsledky “mentálních experimentů” se pak plně potvrdily v praxi.

Zajímavý je např. případ architekta, který měl navrhnout nový campus na omezené ploše a všechny jeho dosavadní pokusy byly investorem odmítnuty. Popisuje, že pod vlivem LSD najednou uviděl celé řešení hotové a mohl se v něm mentálně projít. Díky tomu si pak celé řešení dokonale pamatoval a rovnou z paměti vytvořil všechny výkresy (ano, tehdy se ještě plány kreslily).

Fadiman samozřejmě dodává, že to není tak, že psychedelika vás třeba naučí architekturu. To ne, ale umožní vám na problém vzhlédnout úplně jinak. Jak říká – když nevíte nic o kvantové fyzice, tak psychedelika vás ji nenaučí, ale pokud víte hodně o kvantové fyzice, pak vám psychedelika ukážou co to doopravdy je kvantová fyzika.

A ohledně zlepšování kreativity se dá najít opravdu hodně v souvislosti s “mikrodávkováním” 🙂