MDMA bylo poprvé syntetizováno v Německu v roce 1912 pracovníky farmaceutické firmy Merck jako prostředek pro zastavení krvácení (podobná historie jako s LSD), o 2 roky později bylo patentováno, ale pak téměř upadlo v zapomenutí. V roce 1927 se v téže firmě Merck uskutečnily první pokusy s MDMA na zvířatech, ale také nevedly k jejímu dalšímu používání.

Je zajímavé, že i když MDMA je “ethylenedioxy-­methamphetamine”, tak jeho potenciál byl dlouho přehlížen. To jeho strukturně jednodušší příbuzný pervitin (N-Methamphetamine) objevený již v roce 1893 se dočkal širokého použití (a zneužití) a stal se jednou z hlavních drog, kterou za druhé světové války používali němečtí vojáci.

MDMA bylo údajně jednou z drog s nimiž experimentovala CIA v 50.letech v rámci programu MK-ultra, kdy zkoumala možnosti použití halucinogenů pro vojenské účely.

V roce 1965 prý drogu syntetizoval v rámci svých výzkumů legendární Alexander Shulgin, ale nevěnoval jí tehdy ještě pozornost. Nejspíše proto, že na pořadu dne byly tehdy hlavně LSD a psilocybin. Shulgin se k MDMA vrátil až o 11 let později v roce 1976, kdy tuto látku představil i svým přátelům a tak se MDMA, jako velmi účinná a tehdy stále ještě legální psychoaktivní látka, rychle stalo předmětem zájmu jak psychologů, tak ale i černého trhu.

MDMA se pak rychle prosadilo mezi americkou mládeží jako taneční droga, ale brzy následovaly i první vědecké výzkumy ukazující velký léčebný potenciál této látky.

V červenci 1985 bylo MDMA zařazeno mezi drogy v kategorii “schedule 1”, navzdory protestům vědců. Někteří z těch, kteří se tehdy aktivně zapojili do snahy zvrátit toto rozhodnutí – jako např. Rick Doblin, zakladatel MAPS – vzpomínají, že se ukázalo, že americké regulační orgány nevěděly prakticky vůbec nic o léčebném použití této látky a jejím potenciálu.

Psychologové se snažili dosáhnout povolení používání MDMA alespoň pro léčebné účely. To se bohužel nepodařilo, protože za nějaký čas se objevilo několik případů úmrtí po požití MDMA – MDMA totiž může způsobovat problémy se srdcem a přehřátí těla, což může být velmi nebezpečné právě na dlouhých tanečních party.

Samozřejmě, že “válka proti drogám” byla v případě MDMA stejně neúspěšná a nebezpečná jako i u jiných látek. Z černého trhu MDMA nikdy nezmizelo, naopak se – stejně jako u jiných látek – objevily pokoutně vyrobené dávky MDMA kontaminované jinými látkami, které způsobovaly ještě větší problémy.

Rick Doblin se – společně s dalšími – rozhodl dosáhnout povolení pro léčebné použití MDMA. V roce 1992 získal MAPS povolení pro “fázi 1” – studii bezpečnosti použití – tyto výzkumy byly dokončeny v roce 1995 a výsledek ukázal, že látka nemá žádná závažná rizika pro léčebné použití. Další žádost v roce 1997 o povolení studie na pacientech s rakovinou byla prý na straně FDA dlouho zdržována, ale nakonec byla povolena.

V roce 2004 se MAPS podařilo zahájit “fázi 2” studií pro léčebné použití MDMA – trvaly až do roku 2016. Zkoumalo se mimo jiné použití MDMA pro léčení PTSD (posttraumatický šokový syndrom) u amerických válečných veteránů a pozitivní výsledky byly přímo ohromující. Od roku 2016 až do současnosti tak probíhá “fáze 3”, která je již poslední před uvedením látky do léčebné praxe. Rick Doblin doufá, že se podaří získat povolení FDA pro léčebné použití MDMA v následujících 2 letech.