Tento článek bude asi pro některé čtenářky či čtenáře poněkud nechutný, omlouvám se za to. Nicméně je to velice pozoruhodné v kontextu etnobotaniky a fyziologie lidského těla a také v kontextu historie psychedelik – to je také důvod proč tento článek píšu. Proto bych současně chtěl ihned i varovat, že rozhodně neradím zkoušet nějaké “chlapácké experimenty”!!! Tohle je velice ošemetná záležitost a opravdu tu může jít o život!

Na zmínku o tom, že staří Mayové aplikovali halucinogenní látky formou klystýru jsem narazil při čtení knihy “Food of the Gods” od Terence McKenny. Jsem dítě z lékařské rodiny, tak mě to ihned silně zaujalo, protože si ještě dobře pamatuji jak jsem odmítal “čípky” a jak mi rodiče vysvětlili, že to je jedna z nejúčinnějších metod pro podání léků, které by jinak mohly být v žaludku rozloženy.

Myšlenka psychedelického klystýru mi proto ihned přišla jasná, i když na druhou stranu jsem se hned trochu lekl, že to asi musí být pěkná síla, když se nějaká halucinogenní látka podá do konečníku. A opravdu, když “zagůglíte”, tak najdete pár reportů od lidi, kteří to zkusili a ti tu zkušenost opravdu takto popisují – bylo to prý podstatně silnější, než si dovedli představit. Čili další důvod vyvarovat se experimentování!

Opravdu by mě zajímaly názory lidí, kteří jsou v téhle věci znalí, protože otázka metabolismu a chemie konečníku a tlustého střeva je něco úplně jiného než v případě žaludku. Všichni např. víme o enzymu monoaminooxydáza, který v žaludku spolehlivě rozloží DMT. Ale je tento enzym přítomen i na druhé straně trávicího traktu? A takových příkladů zřejmě najdeme více.

V níže přiloženém článku autor také tvrdí, že podobně si staří Mayové aplikovali i výluhy ze semen Morning Glory. To je opravdu zajímavé, to by mohlo ještě lépe vysvětlit, proč je považovali za tak silné psychedelikum. Navíc se tím samozřejmě vyhnuli žaludeční nevolnosti, která jinak po požití těchto semen či jejich výluhů velice často nastává. Také si prý někteří šamani takto aplikovali i výtažky z peyote kaktusů a zřejmě i odvar z houbiček – což je prý doloženo zase jinými nálezy.

Není se co divit, že oficiální věda se toto téma snažila dlouho popírat a ignorovat. Mayskou kulturu jsme si původně vymalovali jinak, idea psychedelických klystýrů se do tohoto obrazu nijak nehodila. Nicméně množství indicií mimo jiné v podobě sošek a maleb zobrazujících aplikaci tekutiny do konečníku je již tak velké, že už je není možné déle “zametat pod koberec”.

Ale znovu opakuji – žádné experimentování. Značný “nepořádek” v koupelně či jinde je tím nejmenším problémem. Při tomto podání některých látek může už opravdu jít o život se vším co k tomu patří. Však také na konci článku autor upozorňuje, že v kampusech některých amerických univerzit občas zemře nějaký student po alkoholovém klystýru. A v případě alkoholu je snad každému jasné, jak velice riskantní takovýhle způsob podání je…

http://www.strangehistory.net/…/vision-quest-2-the-rainbo…/…