Na začátku ledna tu ‎Martin Chladil‎ postnul kratičkou zprávičku o tom, že na webu Tao čajovny z České Lípy našel upozornění o halucinogenních účincích čaje z jasmínových květů (http://taocajovna.cz/jasminove-kvety-poupata-p-572.html ). Cituji – “Dejte však pozor! Nadměrná konzumace jasmínového čaje (z květů) může způsobit halucinogenní účinky.”

Samozřejmě, že mě to hned zaujalo a to hlavně proto, že čínský zelený čaj s jasmínem prostě miluju. A vždy jsem při jeho pití pociťoval slabé “high” – ale nějak jsem tomu nikdy nevěnoval víc pozornosti. Prostě jsem si toho pocitu užíval, protože jsem zelený čaj s jasmínem popíjel pokaždé při nějaké “filozofičtější” příležitosti, takže to “high” se k tomu vždy velmi dobře hodilo…

Proto jsem se to nyní rozhodl více prozkoumat a objednal jsem si sušené jasmínové květy (balení 150 gramů) a začetl jsem se do různých textů o jasmínu. Akorát nevím, který jasmín jsem to vlastně koupil, protože “můj prodejce” latinský název neuvádí – ale jak jsem zkoumal texty o různých druzích jasmínu, tak rozdíly jsou mezi nimi údajně dosti malé – https://en.wikipedia.org/wiki/Jasmine

Květy všech druhů jasmínu jsou po staletí ceněné pro svou velice omamnou a silně afrodiziakální vůni – ajurvédské texty tvrdí, že jasmínová vůně prý je “nejsilnější maskulinní vůně na světě” a čisté esenciální oleje z květů jasmínu jsou nesmírně drahé, protože pro jejich získání je potřeba obrovské množství květů…

O tom, že jasmín má na lidi velice silný účinek, jsem se mohl přesvědčit hned v práci, když jsem právě doručený balíček otevřel a načal pytlík s květy, abych se tou vůní pokochal. Okamžitě to přitáhlo pozornost kolegů a hlavně kolegyň v místnosti a ihned si k otevřenému pytlíku začali čichat a na tvářích všech se začal rozlévat velmi zajímavý blažený úsměv. Dokonce i naše dvě jinak obvykle dosti zasmušilé kolegyně reagovaly na vůni jasmínu něčím jako slabou blaženou extází… Pozoruhodná zkušenost – že bych si pořídil jasmínovou voňavku? 😉

Ještě v práci jsem udělal první pokusy – ale musím vás varovat, nikomu neradím, abyste mě napodobovali a tento text není zamýšlen jako návod k čemukoliv – já jsem takový šílenec, který rád objevuje nové – ale než se do nějakého testování pustím, tak nejprve na to téma přečtu co se dá.

Proto pokud se rozhodnete experimentovat, musíte si být jistí, že víte co děláte a že jste se dobře informovali o možných rizikách a být si vědomi toho, že tak činíte jen na svou vlastní odpovědnost – já nemohu nést za vaše experimenty žádnou zodpovědnost a ani vám nemohu nic “zaručit” – účinky bylin i entheogenů jsou většinou silně individuální…

Nejdříve jsem zkusil jasmín žvýkat, ale byla to poměrně nepříjemná chuť a nic zajímavého jsem z toho malého množství necítil. Usoudil jsem ale z toho, že asi nemá smysl zkoušet macerát ve studené vodě, protože výluh či odvar se zeleným čajem má naopak velmi lahodnou chuť. Proto jsem jako další krok vyzkoušel výluh v horké vodě z 5 gramů květů – tj. kolik se vešlo do čtvrtlitrového hrnku, louhoval jsem to asi 15 minut.

Byla to síla, výluh má velice intenzivní “jasmínovou” chuť, je to na poprvé opravdu “pecka” a již po několika minutách jsem zcela jasně cítil, že mě to táhne ven z těla. Všechny běžné podněty z okolí byly najednou poměrně nepříjemné, pociťoval jsem potřebu se někam “schovat” a celý stav pořádně promeditovat.

Nejsilnější část toho pocitu trvala jen asi 5 až 10 minut, pak to postupně odcházelo – ale celkově “jasmínové opojení” trvalo skoro hodinu – počítám-li v to i ty poslední nejslabší pocity. Potřeba “schovat se” ale odešla hned po několika minutách a nahradil ji příjemný pocit “novosti všeho viděného” – takže jsem si pak během “doznívání” velmi užil i pracovních úkolů, do nichž jsem se pustil a pracovalo se mi velmi příjemně a všechno šlo tak nějak snáze…

Doma jsem pak vyzkoušel nejdříve výluh z 20 gramů sušených květů – zalité asi půllitrem horké vody. To už je hodně velká hromada květů, zabralo to půlku 1,5 litrové čajové konvice. Louhoval jsem to hodinu, pak jsem to slil a vypil a cítil jsem téměř okamžitě “rychlovýtah” z těla ven a musel jsem si jít lehnout.

Nevím k čemu bych ten následující prožitek přirovnal, nejvíc se to asi podobalo krátkému letu nad planetu Zemi na hranici vesmíru a zase zpět – jak je to možno vidět ve videích od Virgin Galactic a nebo od Blue Origin.

Co se týká srovnání prožitku s jinými entheogeny, tak protože můj repertoár zkušeností není zase až tak ukrutně pestrý, tak bych to snad přirovnal k pocitům po cca 10-12 semínkách ololiuqui, ale nejsilnější fáze trvala jen asi 15-20 minut, nemělo to téměř žádné vizuální vjemy, žádné vazokonstrikce, ale mělo to v nejsilnější fázi poměrně dosti silné odosobnění a něco jako stav beztíže. Vybavovaly se mi k tomu opravdu obrázky Země z oběžné dráhy – ne že bych je přímo “viděl”, spíš jsem je tak “tušil” či “pociťoval”.

“Tam nahoře” jsem byl sice jen chvíli, ale byl to pozoruhodný osvobozující pocit. Hlavně to sice krátké ale velice silné odosobnění bylo opravdu zajímavé. Takové krátké osvobození se od tíže těla i tíže ega i tíže naší planety….

Nejdřív jsem si říkal – a k čemu je takový “krátký skok do stavu beztíže” vlastně dobrý, ale došlo mi to hned jsem po cca 20 minutách rozjímání vstal z postele – všechno bylo najednou krásně nadlehčené, všechno zářilo “novotou” prožitku a měl jsem silnou touhu pustit se do nějaké umělecké činnosti. Zároveň jsem měl pocit, že bych měl pro lepší prozkoumání tohoto entheogenu zkusit ještě silnější výluh.

Proto jsem hned připravil novou dávku – tentokrát ze 40 gramů jasmínových květů. Tohle množství už zaplnilo celou 1,5 litrovou čajovou konvici a musel jsem to zalít téměř litrem vařící vody, takže pak (po hodině louhování) už byl opravdu problém to vypít. Nehledě k tomu, že nyní už byla chuť až “odporně jasmínová”. Ale pokus je pokus, řekl jsem si, je třeba se přemoct “pro dobro psychedelické vědy”… ;-D

Všechno se to opět zopakovalo, opět krátký ale velmi intenzivní a velmi krásný skok nad planetu na hranici vesmíru, ale tentokrát následoval velmi dlouhý a velmi pozvolný sestup dolů – jako bych plachtil a vznášel se ve vzduchu a užíval si té svobody…

Zkusil jsem si pustit program pro vytváření fraktálů a byl to neskutečný prožitek, opravdu jsem se kochal v tom, co jsem vytvářel – s velkou lehkostí jsem si toho užil. I tento text ještě píšu v doznívajícím jasmínovém opojení, takže až se potom vrátím úplně na zem, tak se pak možná budu velice divit, co jsem to tu napsal… 🙂

V indické ajurvédě je nejvíce prozkoumaný olej z jasmínových květů – http://ayurvedicoils.com/tag/jasmine-oil-in-ayurveda – nevím ale kolik z těch uvedených látek se vyluhuje do vody. Dočetl jsem se i, že někteří psychonauté si přidávají jasmínové květy ke konopí na kouření nebo vapování. Zkusil jsem tedy vapovat samotné jasmínové květy, ale nic zajímavého jsem nepocítil – ale já mám jen takový malý vaporizérek, vejde se tam toho málo – asi by bylo potřeba vapovat mnohem větší množství.

Nejsem chemik, takže nedokážu odhadnout, která z látek, jež jsou obsažené v jasmínových květech, je za psychoaktivní účinek zodpovědná – možná indol? Účinek vodního výluhu jasmínových květů byl ale rozhodně velmi zajímavý.

Antidepresant je to rozhodně, afrodiziakum nejspíš jen v malých dávkách, psychoaktivní účinek to má nesporně i když bez nějakých výrazných vizuálních vjemů. Rozhodně bych to doporučil pro filozofování a nebo umělecké aktivity. To krátké osvobození se od “tíže všeho druhu” je úžasný prožitek…

Třeba by v čajovnách mohli nabízet jasmínový čaj s větším množstvím jasmínových květů – myslím si, že leckterý z hostů by si to opravdu dobře užil. Akorát to množství, které jsem zkoušel já nemůžu moc doporučit, chuť z nejsilnějšího výluhu už byla poměrně odporná. Muselo by se to vyzkoušet kolik se ještě snese a přitom to už má výraznější psychoaktivní účinek…