Ne to, není vtip – Borůvka bažinná neboli Vlochyně bahenní opravdu existuje a prý její plody a listy mají slabé halucinogenní účinky. Respektive, že možná za ty účinky může symbiotická houba, která na ní žije. Je to jiná borůvka, než ta naše běžná Brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) a jak se zdá, obyvatelé Sibiře do její šťávy v minulosti nakládali sušené muchomůrky, aby získali silně opojný nápoj. Do ní a nebo do výluhu z “Ivan-čaje”, což je, jak mnozí určitě víte, léčivá bylina Vrbovka úzkolistá, kterou leckdo opěvuje jako “všelék”…

Ale pěkně popořadě – moje hledání informací o červené muchomůrce přináší řadu zajímavých synchronicit a nečekaných objevů. Před pár dny mě například moje žena Kateřina upozornila, že v knize Alberta Hofmanna “LSD – mé problémové dítě” našla zmínku o staré publikaci “Die narkotischen Genussmittel und der Mensch”, kterou v roce 1855 vydal německý biolog a cestovatel Ernst Freiherr von Bibra.

Zkusil jsem se proto zeptat Googlu a opravdu – sken tohoto vydání knihy je dostupný na webu – https://archive.org/details/bub_gb_GDIbAAAAYAAJ/page/n9 – ale použitelná je pouze verze pdf, protože kniha je tištěná švabachem a tak pokusy stránek archive.org o automatickou digitalizici textu dopadly tragikomicky… 🙂

Ale protože švabach dokážu s trochou snahy přečíst (prože studuji také staré tisky na https://embassyofthefreemind.com/en ), tak jsem se vrhnul na německý originál a ejhle – je tam, kromě jiných “rauš-mitlů” – i kapitola o červené muchomůrce. Přelouskal jsem ji a i když je velmi krátká a ve své podstatě obsahuje skoro samé dobře známé věci a v otázce identifikace účinných látek jsme už dnes mnohem dál, tak jsem tam přeci jen našel něco dosti zásadního, co jsem zatím jinde nečetl.

Pokud chcete do této knihy také nahlédnout, tak se naštěstí nemusíte trápit se švabachem – poté, co jsem si ho opravdu užil, jsem zjistil, že existuje i novodobá anglická verze knihy – “Plant Intoxicants: A Classic Text on the Use of Mind-Altering Plants” – a dá se prolistovat na Google Books 🙂 – https://books.google.de/books…

Takže není třeba uvažovat nad nepříliš kvalitním německým tiskem z poloviny 19.století, zda tohle je “f” a nebo “s” a nebo “j” – protože tato písmenka jsou si ve staré německé abecedě velmi podobná, navíc tam mají i složená písmena jako “tz” apod, takže stačí málo a je pak docela těžké rozlišit co je to tam vlastně vytištěno… 🙂

A to už nemluvím o změnách v chápání výrazů – pro muchomůrku je v této knize použito slovo Fliegenschwamm – ale moderní němčina používá Fliegenpilz. Pokud budete hledat v Googlu to staré slovo, dá vám odkazy na – patentní mycí houbu na snazší umytí hmyzu z čelního skla auta…. 😛 Takže pátrat po starých publikacích vůbec není tak snadné – názvy a jejich významy se mohou během let velmi podivně proměňovat…

Ale vraťme se k tomu, co mě v této knize zaujalo. Hned v úvodu se autor pozastavuje nad tím, že se zdá, že naše evropská muchomůrka, ač je botanicky stejná a také působí silně na nervovou soustavu, zřejmě nemá tak silné opojné účinky jako sibiřské druhy. Ale dodává, že je možné, že ji prostě špatně používáme. V čemž má nejspíše pravdu, jak jsem už psal v předchozích článcích. U muchomůrky zřejmě naprosto zásadně záleží na setu a settingu a schopnostech tripujícího.

Ale to není nic nového, to je jen další potvrzení toho, co už víme či předpokládáme. Ale je tam ještě jedna silně zajímavá informace – cituji: “Muchomůrka se může konzumovat mnoha způsoby … ale nejvíce populární jsou nápoje z muchomůrky. Muchomůrka se smíchá se šťávou divoce rostoucí Borůvky bažinné (Vaccinium uligirosum – https://cs.wikipedia.org/wiki/Vlochyn%C4%9B_bahenn%C3%AD ) a nebo s čajem z Vrbovky úzkolisté (Epilobium angustifolim – známá též jako “Ivan čaj” – https://cs.wikipedia.org/wiki/Vrbovka_%C3%BAzkolist%C3%A1 ) a vypije se… Efekt se zesílí, pokud se k tomu ještě napijete vody…”

A hleďme – s touto novou informací už bylo snazší najít i jiné zdroje, které toto také potvrzují – takže jak šťáva z této zvláštní halucinogenní borůvky tak i odvar z “Ivan-čaje” se prý v Rusku s muchomůrkou tradičně míchají. Obojí prý zesiluje účinek muchomůrky a pomáhá to prý také předcházet nevolnosti.

Ale není úplně jasné, jestli muchomůrku v těchto tekutinách jen máčeli a pak odstranili a nebo jestli ji například nadrtili na prášek a vypili i se zmíněnou tekutinou. V zásadě se dají najít obě varianty, tak možná to dělali na různých místech různě…

Ale ta halucinogenní borůvka mi přijde jako “bomba” – o tom jsem zatím neslyšel. Prý má v němčině výmluvný název “rauschbeere”, halucinogenní účinek prý mají mít plody i listy a podle tohoto textu – https://doctorlib.info/…/encyclopedia-psychoactive…/111.html – prý z ní staří Germáni vyráběli něco jako halucinogenní obřadní víno. No to jsou ale opravdu zajímavé informace. To musela být pozoruhodná synergie mezi touto rauš-borůvkou a muchomůrkou – to musel být asi pořádný účinek… 🙂

Oproti tomu Vrbovka úzkolistá – Ivan-čaj – vypadá na první pohled “neškodně” a velice léčivě – https://www.ekosfera.vision/en/ivan-tea/?v=3a52f3c22ed6 Ale ruské zdroje tvrdí, že “Ivan-čaj” velmi zesiluje účinek muchomůrky a samozřejmě hlavně zabraňuje žaludeční nevolnosti. OK, budu to ještě dále zkoumat…

Také je tam pozoruhodná ta věta – “Efekt se zesílí, pokud se k tomu ještě napijete vody.” To už jsem četl na více místech, takže buď všichni prostě jen opisují a nebo to je pravda, ale zatím jsem nikde nenašel ani náznak vysvětlení proč by to tak mělo fungovat. Inu budu hledat dál…

Tak se zdá, že jsme opět o kousek pokročili ve shromažďování informací o tom, jak se má používat tento velice pozoruhodný ale zároveň dost nevyzpytatelný entheogen. Ale prosím vás, nezapomeňte, že pokud byste chtěli sami něco takového testovat, musíte si nejdřív sami najít dostatečné informace, abyste dokázali zodpovědně posoudit, zda to pro vás nemůže být nějak nebezpečné. A hlavně pamatujte, že jednáte vždy na svou vlastní odpovědnost, takže si musíte být jistí tím, co děláte. A nikdy nezapomínejte, že muchomůrka je “trickster” a že je k ní potřeba přistoupit pokorně a opatrně…