Tohle povídání je zamýšleno takový “cestovní průvodce” o tom, jak to někdy funguje při silném odosobnění prožitém v rozšířeném vědomí. Samozřejmě, že individuální zkušenosti se mohou hodně lišit, ale myslím, že je dobré vědět, že něco takového jako silně náročný návrat do těla může nastat – člověk pak není překvapen, když to zažije…

Stavy holotropniho rozšířeného vědomí jsou velmi často doprovázené pocity osvobození se od těla. A to ať už se naše vědomí vydá na cesty třeba po vesmíru a nebo odložíme tělo prožitkem spirituální smrti a přejdeme do úplně jiných sfér vědomí.

Během hlavní části prožitku si člověk užije velké svobody a lehkosti existence, ale když pak přejde holotropní dýchání do závěrečné fáze nebo začnou odeznívat účinky psychoaktivní látky, může nastat poněkud krušnější část – návrat vědomí zpátky do těla.

Nemám nyní ale na mysli paralýzu těla, kterou mohou některé látky také vyvolávat. Taková paralýza je způsobena fyziologickými účinky dané látky – a pokud něco takového nastane, tak pak je “návrat do těla” ještě náročnější. Proto velký pozor na takové látky. Obecně takovou fyziologickou paralýzu způsobují například LSA/LSH, ale někteří psychonauté se s ní setkávají i u LSD. Také jsem tu již psal o varování Paula Stamentse, že velká dávka houbiček “psilocybe azurescens” může vyvolat velmi silnou paralýzu těla – https://www.facebook.com/eleusinias/posts/513083675966646 

Ale o tom dnešní povídání není. Při návratu do těla po takovém “odtělesňujícím” prožitku platí jednoduchá rovnice – čím “výše” či “hlouběji” se dostaneme, tím náročnější návrat “do hmoty” nás pak pak čeká. Návraty z úplně jiných sfér vědomí jsou někdy ještě těžší, protože se může jednat o postupné “znovu narození se” v “nižších” sférách. 

Netýká se to ale jen holotropního dýchání či psychedelických tripů. Podobné stavy je možné zažít i při velmi silné meditaci. Pokud se meditujícímu podaří na delší dobu silně se “uvolnit ze hmoty”, pak ho čeká při návratu obvykle ztuhlé a obtížně ovladatelné tělo a první pocity nejsou ani zdaleka tak vznešené…

Návraty do těla někdy zpočátku připomínají snahu nasoukat se do těsného neoprenového obleku a nebo do velmi těžkopádného skafandru. Samozřejmě, že to postupně odezní, ale člověk musí na začátku vynakládat velké úsilí, aby tělo správně ovládal. Bezprostředně po takovém silném “odtělesnění” může být každý jednoduchý pohyb velmi náročný. A člověk má někdy pocit, jako kdyby ho právě někdo zbil a nebo jako kdyby velmi dlouho velmi těžce fyzicky pracoval.

V zásadě můžeme, pokud to cítíme jako potřebné, v případě velmi intenzivního tripu návrat do těla zjednodušit, když si dáme něco sladkého, respektive i něco slaného. Obojí má svoje metabolické opodstatnění – během prožitku rozšířeného vědomí pracuje mozek velice intenzivně a spotřebovává velmi mnoho živin, které si bere z celého těla.

Velmi se například osvědčila hroznová šťáva, samozřejmě bez alkoholu. Ta, jak se zdá, prochází “mezi světy” mnohem snáze než voda a navíc obsahuje hodně glukózy, která, jak jistě dobře víte, je “základní potravinou” mozkových buněk. Zároveň ale cukr obvykle oslabí intenzitu tripu – což může být někdy výhodou, jindy naopak. Ale i působení hroznové šťávy je individuální, někdo naopak tvrdí, že mu trip ještě více zesiluje… 

Ale pozor, jak určitě víte, není cukr jako cukr – v tomto případě se glukóza zdá být rozhodně lepší než jiné cukry. Například fruktóza by mohla spíše způsobit problém, protože vyžaduje složitější trávení než například běžná sacharóza. Kdežto glukóza je výsledkem těchto metabolických přeměn a proto je tělem ihned použita tam kde je potřeba.

Zkušenosti se také zdají ukazovat, že po velice intenzivním silném tripu tělo potřebuje doplnit také sůl – v přiměřeném množství pochopitelně. Rovněž se po silných prožitcích rozšířeného vědomí doporučuje doplnit vitamín B12, protože se zdá, že ten se během tripu také velice intenzivně spotřebovává.

Ale jak jsem už uváděl výše, tyto stavy jsou jen přechodné a dosti rychle odezní. Každopádně je ale dobré mít po nějakém takovém velmi silném prožitku ještě jeden volný den jak na integraci, tak na fyzický odpočinek.