Vzhledem k současné situaci cítím potřebu napsat něco málo i o tom, že naše tělo a mysl nejsou zdaleka tak bezbranné proti nemocem jak si někdy myslíme nebo jak by to mohlo vypadat z dění okolo nás. A že tudíž má smysl nepodléhat panice a naopak podpořit svůj organismus v jeho samoléčících schopnostech.

Řeč tu bude samozřejmě o tzv. “Placebo efektu”, který pravda v posledních desetiletích získal spíše poněkud pejorativní výsměšnou nálepku, avšak který může být velmi prospěšný právě v krizových časech, jako je tento náš. 

Zvykli jsme si už číst informace o tom, že pokud se testuje účinek nějakého léku, dělá se obvykle tak zvaná “dvojitě slepá” studie. Tj. část pacientů dostane opravdový lék a část naopak jen “placebo”, tedy například pouhý cukr. A sleduje se, zda účinnost léku je vyšší, než účinek placeba.

Samo o sobě to vypovídá o tom, že placebo je v reálném životě velice mocný léčebný nástroj. Z různých studií vyplývá, že účinnost placeba se pohybuje někde mezi 20 až 30 procenty, v některých případech je i vyšší. Což znamená, že minimálně jedna pětina ale často až jedna třetina pacientů se vyléčí prostě jen díky tomu, že nepropadnou strachu a panice a věří, že je podaný lék vyléčí.

V knize “Placebo: Mind over Matter in Modern Medicine” její autor Dylan Evans popisuje, že silný léčebný účinek placeba a jeho výzkum je poměrně nedávný objev. Začalo se o něm více mluvit v 50.letech 20.století a dvojitě slepé studie se staly standardem až teprve v 70.letech. Názory na to, jak vlastně placebo podněcuje samoléčebné schopnosti těla jsou různé. Ale pro nás v současné situaci je důležité, že to funguje.

Dylan Evans také uvádí příklad, kdy frontový lékař v zoufalé situaci, kdy neměl k dispozici nic jiného, píchnul těžce zraněnému vojákovi pouhý fyziologický roztok, tedy vodu se solí a řekl mu, že mu dává silné anestetikum, aby ho mohl operovat. A zraněný se dostal do zvláštního stavu mysli, v němž necítil bolest a operace pak mohla být úspěšně provedena. 

Nám lidem zhýčkaným moderní dobou a jejími dosud obecně dostupnými vymoženostmi to může znít jako nesmysl. Ale já coby dítě z lékařské rodiny jsem opakovaně slyšel své rodiče-lékaře mluvit o tom, že se v praxi museli uchýlit k nějakému podobnému triku. 

Například když si pacient ztěžoval, že nějaký lék mu nezabírá a dával najevo, že je to tím, že je to příliš “obyčejný” lék, předepsali mu lék naprosto stejného složení, ale od jiného výrobce a pacient byl rázem spokojen a lék mu výborně zabral. A nebo předepsali prostě vitamíny, patřičně je pochválili a léčebný účinek se “zázračně” dostavil.

Čili praktická každodenní medicína se k placebu nestaví nijak odmítavě, naopak, v jistých případech ho silně využívá. Podobně různé zkušenosti ukazují, že stejný lék předepsaný od primáře má u pacientů často lepší účinek, než pokud je předepsán nějakým “pouhým řadovým lékařem”.

Chápu, že je možno na tyto postupy pohlížet různě, ale jak jsem sám mohl poznat, praktická medicína má v reálném životě leckdy blíž k “šamanské praxi” než k “čisté materialistické vědě”. Akorát že její “šamané” mají vědecké tituly a nosí bílé pláště. Tak jako si dobrý učitel umí automaticky zjednat u žáků autoritu, tak dobrý lékař umí v pacientech vzbudit pocit jistoty, že jim bude pomoženo. Patří to k jeho profesionálním dovednostem, akorát že se o tom všem moc nemluví.

Nechci samozřejmě nijak zlehčovat vážnost současné situace, ale zároveň zkušenosti z minulých velkých válek jasně ukázaly, že v krizových časech jsou mnozí lidé schopni překonat i velmi závažná onemocnění či velmi těžká zranění či velmi těžké životní podmínky pokud se nevzdají a nepropadnou strachu a beznaději. 

Psal jsem tu už o meditacích a o tom jak se pomocí techniky sebedotazování – átmavičáry – dostat do holotropního psychedelického stavu vědomí – http://www.tulakpovecnosti.cz/2020/03/22/jak-po-vzoru-psychedelickeho-tripu-vypnout-ego-pri-meditaci-a-k-cemu-mohou-byt-takove-meditace-vlastne-dobre/ . Tento stav vědomí má velmi silné samoléčebné účinky a to je přesně to, co v dnešních náročných dnech potřebujeme využít. 

Domorodé národy podobné postupy využívaly od nepaměti, například pokud lidé potřebovali pomoc v těžké situaci, podstupovali “vision quest” a hledali své “silové zvíře” nebo “rostlinné spojence” a tyto pak používali k léčbě. 

I já jsem to nyní zkusil a “vision quest” mi ukázal jako mého “rostlinného spojence” hluchavku. Na internetu jsem se v zápětí dočetl, že hluchavka obsahuje mimo jiné třísloviny, z nich některé mají silné antibakteriální a antivirové účinky. Netvrdím, že je to “zázračný lék”, ale je to rostlina se kterou jsem já osobně silně propojený – cítil jsem to tak už dříve ale nyní to vnímám ještě silněji. Takže jako podpůrný prostředek má pro mě určitě nějaký význam. Také jsem ze svých pokusů s rapé medicínami zjistil, že i tyto mi velice pomáhají při řešení různých problémů…

Možná tedy stojí za to podniknout podobný “vision quest” a podpořit takto samoléčící schopnosti svého těla a mysli. Rozhodně je to mnohem lepší než propadat panice nad nedobrými zprávami, které se na nás v těchto dnech hrnou nebývalým tempem. Ostatně i roušky, které si teď všichni šijeme a nosíme mají určitě u mnoha lidí kromě jiného i velmi silný pozitivní psychologický účinek a pomáhají jim nepropadat strachu a panice….