Ouroboros – https://cs.wikipedia.org/wiki/Uroboros – je prastarý symbol, který se objevuje v různých dobách a v různých “naukách” a bývá tradičně zobrazován jako had či drak stočený do kruhu, pojídající svůj vlastní ocas. Bývá vykládán jako symbol nikdy nekončících cyklických proměn.

Musím říct, že jsem mu dosud nevěnoval moc pozornosti – a jak teď vidím, bylo to hlavně proto, že jsem ho v podstatě nechápal. Respektive, já měl dojem, že je to velmi jednoduchý symbol a že mu rozumím, ale prožitky v rozšířeném vědomí mi ukázaly, že jsem se mýlil…

Psal jsem tu už o psychedelikách a sexualitě – http://www.tulakpovecnosti.cz/2019/12/06/sexualita-a-psychedelika/, psal jsem tu také o sjednocení mužských a ženských energií v rituálu “Hieros Gamos” – http://www.tulakpovecnosti.cz/2019/12/17/psychedelika-sexualita-a-hieros-gamos/ a o předávání prožitků při kojení – http://www.tulakpovecnosti.cz/2020/03/30/kojeni-coby-brana-do-rozsireneho-vedomi/ .

Ale stále jsem měl dojem, že v těch mých popisech cosi chybí. Až nedávné meditace mi to ukázaly. Prožil jsem při nich význam symbolu Ouroboros a teprve díky tomu jsem pochopil, že tam chybí popis cyklického proudění energií…

Kamkoliv se podíváme po dnešní západní kultuře, tak zjistíme, že prakticky veškerá životní filozofie a veškeré konání naší současné společnosti jsou založené na přesvědčení o “linearitě”. Vše chápeme jako “pohyb” od nějakého začátku do nějakého konce. Od početí či narození do smrti, od vzniku k zániku a tak podobně.

O to více pak pro nás může být překvapivé, když zjistíme, že staré kultury měly jiné chápání těchto otázek – dříve lidé vše vnímali jako cyklické a vyjadřovali to právě symbolem “Ouroboros”. Jejich chápání cykličnosti ale bylo velmi komplexní a týkalo se nejenom proudění energií.

Mluvili o “cyklech zrození a umírání” – do dnešních dnů se nám to zachovalo v podobě symbolu “kolo Samsary” – https://cs.wikipedia.org/wiki/Sams%C3%A1ra . Mluvili také o velkých cyklech vývoje celých kultur – viz. například starý Mayský kalendář, v němž se prolíná několik velkých časových cyklů. Podobný koncept existoval i v antickém Řecku – je to tak zvaný “Platónský rok” s jeho jednotlivými “érami” znamení zvěrokruhu.

Mluvili také o cyklech střídání protikladů – viz. všeobecně dobře známá “monáda” jako symbol rovnováhy sil jing a jang. Ta ve své podstatě také ukazuje něco jako 2 silně stylizované hady, kteří se zakusují jeden druhému do “ocasu” a cirkulují.

Ale kromě toho všeho mluvili také o cyklickém proudění energií a právě o tomto bych se chtěl nyní více rozepsat. Prožitky v rozšířeném vědomí mi totiž ukázaly, že je to velice důležité téma – zvláště v souvislosti s “psychedelickou sexualitou”….

V dostupných spirituálních textech, ovlivněných východními naukami, se často hovoří o “zvedání energií” ze spodních čaker do horních, ale obvykle to bývá pojato dosti “lineárně”. Oproti tomu indická Tantra uvádí, že nejvyšší čakry jsou přímo propojené s našimi sexuálními energiemi. Čili podle tohoto učení čakry netvoří jednoduchou linii od “nejnižších hmotných energií” k těm “nejvyšším spirituálním”, ale opět se tu uzavírá kruh.

Energie Kundalini je v Tantře popisována jako had, který “spí” v první čakře, stočený do kruhu, zakousnutý do svého ocasu. Ve svých prožitcích týkajících se této energie jsem cítil, že “had” v první čakře téměř vždy alespoň trochu cirkuluje. A hlavně, že když se tento “had” zaktivuje, tak sice nejdřív vystoupá postupně do všech vyšších čaker, ale protože energie potřebuje proudit, tak je pak potřeba vědomě uzavřít kruh. To jest propojit energii kundalini zpět s první čakrou, aby se “had” mohl opět “zakousnout do svého ocasu” a začít proudit…

Při sexuálním propojení mužských a ženských energií pak oba dva partneři své energie propojí a vznikne mezi nimi jeden velký “kruh energií”, který proudí “oběma směry” a vznikne tak něco, co se podobá “magnetickým siločarám”, které si kreslíme kolem magnetů.

Toto proudění energií je pak pro obřad zásadně důležité. Bez něj by totiž nedošlo k dokonalému propojení. A nejenom mezi nimi – oba potřebují navázat podobnou cirkulaci energií i mezi sebou a Velkým Vědomím…

Zdá se tedy, že to není tak, že bychom jen “čerpali energii” či “přijímali inspiraci” z Velkého Vědomí, či Boha, či jakkoliv to nazveme. Měl jsem vjem, že jak v životě, tak v psychedelickém tripu či v meditaci je potřeba vždy “uzavřít kruh” a nechat energie cirkulovat.

Podobně potřebují energie cirkulovat i všude jinde. Ostatně, jak ukázaly i dnešní náročné dny, i současná ekonomika je založená na cirkulaci, nikoliv na hromadění…

Když teď nad tím vším rozjímám, přijde mi to najednou jako jednoduché a samozřejmě, ale zároveň vím, že před těmi prožitky v meditaci jsem to opravdu nechápal.

A asi nejsem sám, protože kolem sebe vídám dost lidí, kteří se stále snaží energie pouze přijímat, snaží se je hromadit ale nenechávají je cirkulovat. A tito lidé působí jako že jsou velmi zablokovaní. Rozhodně na mě nepůsobí moc energeticky zdravě…

Vnímal jsem také, že symbol Ouroboros má ještě další širší souvislosti, které se týkají i dynamiky střídání protikladů a dynamiky vývoje, ale zde musím na rovinu říct, že to je pro mě ještě hodně neuchopitelné a budu o tom muset ještě hodně rozjímat. Takže o tom snad tedy někdy příště. Každopádně by mě zajímaly vaše názory na cirkulaci energií….