V bibliografii Stanislava Grofa je možno najít i odkaz na knihu „The Call of the Jaguar” s rokem vydání 2002 a poznámkou, že jde o science fiction román. Ale když zkusíte o této knize něco „vygooglit”, tak nakonec zjistíte, že zatím vyšla jen v ruštině v roce 2001, v dánštině v roce 2002 a nově zřejmě v turečtině. Ale nedá se najít žádný odkaz na anglickou verzi. A popravdě řečeno, po té co jsem si ji přečetl (v ruské verzi), tak se tomu ani moc nedivím. Obraz Ameriky, kterou v ní Stanislav Grof vykresluje, není právě moc pozitivní. Zároveň je příběh tak silně „prošpikovaný” všemožnými odkazy a zkušenostmi z Grofových výzkumů, že si ho doopravdy užije jen ten, kdo dobře zná jeho ostatní knihy a přednášky. Neznalý čtenář nemá moc šanci pochopit popsané prožitky a vize a úvahy hrdinů… Protože jsem doslova vyrostl na science fiction a od Stanislava Grofa jsem četl a poslouchal co se jen dalo, tak musím říci, že jsem si tuto jeho knihu nesmírně užil. Je to příběh vpravdě epický a skrz-naskrz transpersonální a mám dojem, že jsem díky této knize mohl mnohem více prožít Grofův vnitřní svět a jeho vize. Pokusím se vám nyní děj trochu přiblížit ve stručném shrnutí. Ale v textu je tolik úvah a odkazů a transpersonálních prožitků, že bohužel nedokážu v tomto povídání vypovědět nadšení, které nad textem musí zažívat každý pravý „Grofo-maniak”…
Autor v příběhu vychází z reality konce 90. let a tak jeho vize nejbližší budoucnosti není moc růžová. Hlavní příběh se odehrává v roce 2035, svět je zamořen znečištěním všeho druhu, globální oteplování masivně pokračuje, lesy Amazonie jsou stále bezohledně ničeny, rekreace na plážích v USA je už prakticky nemožná, protože jsou znečištěné ropnými úniky z vrtných plošin, dokonce i Big Sur dopadl stejně. Problémy s ozonovou dírou jsou veliké a to i na severní polokouli.
Hrdinkou příběhu je mladá žena Laura, která studuje antropologii. Její otec je archeolog, matka Jungiánská psycholožka – ale medicínu jinak stále ovládá materialismus a oficiální psychologie je orientovaná čistě biologicky. V Grofově vizi jsou psychedelika v roce 2035 stále ještě zakázaná a ostrakizovaná – vzhledem k tomu jaká byla situace kolem těchto látek v 90. letech, je pochopitelné, že Grof byl velmi skeptický ohledně dalšího vývoje okolo nich…
Protože Lauře právě skončil školní rok, pozve ji otec na prázdniny do Kolumbie, kde právě pracuje na odkrývání velice pozoruhodného mayského města. Před odjezdem do džungle má Laura sen, ve kterém se setkává s jakýmsi šamanem a má pocit, že ho zná. Po příjezdu do Kolumbie pak má další sny – zdá se jí hlavně o křišťálové lebce. Také má pocit, že místa, kde se nyní nachází, už někdy předtím navštívila. A pak skutečně potká šamana ze svého snu. Jeho jméno je „Balam Achau – bůh jaguár”. Řekne jí, že díky snu věděl, že přijede a že na ni čekal. Už v mládí mu bylo předpovězeno, že se stane mostem k „mladším bratrům”, tedy k západní civilizaci a ona že je tou druhou stranou mostu… Díky němu pak Laura může sledovat tajný zasvěcovací rituál mladých lovců a také s jeho pomocí absolvuje trip na psilocybinových houbách, během nějž se setká s létajícím talířem. Při návratu do tábora pak Laura objeví v rozvalinách křišťálovou lebku a pod jejím vlivem prožije setkání s Bohyní, která jí řekne, že musí pomocí této lebky zachránit lidstvo, jež se řídí do strašné katastrofy…
Souběžně s Lauřinými prožitky se v knize rozvíjí i příběh rostoucího politického napětí ve světě. Čína je stále komunistická a zesiluje se její konfrontace s ostatními státy a právě se chystá zaútočit na Japonsko jako odvetu za všechny historické křivdy. Ale Američané se jí v tom rozhodnou zabránit. Pomocí počítačem ovládané živé velryby, která má v mozku elektronické implantáty, dopraví atomovou bombu k čínské ponorkové základně. Její výbuch vyvolá řetězovou reakci v ponorkách, což způsobí masivní katastrofu.
Mezitím se dozvídáme, že Lauřin otec objevil v Kolumbii místo, kde se zřejmě konaly mayské rituály spirituální smrti a znovuzrození – podobné řeckým Eleusinským mystériím. Když Laura přinese do tábora křišťálovou lebku, vyvolá tento nález veliký rozruch. Členové expedice ji okamžitě začnou zkoumat a protože běžně používají metody detailního holografického skenování, rozdělí si mezi sebou i kopie těchto skenů. Ale hned brzy na to se zjistí, že všichni mají velice neobvyklé, silně mystické prožitky a to i se skeny lebky. Proto otec Laury zakáže další práci s lebkou a rozhodne se s ní odcestovat do USA, aby se na ni podíval jeden jeho známý, který má zkušenosti s výzkumy mozku.
Příběh má ještě další časovou rovinu, odehrávající se někdy po roce 2250. Je to vpravdě utopický svět, kde astrologie je běžnou součástí chápání existence, elektrická energie pro život je čerpána z magnetického pole Země a kromě antigravitačních létajících talířů používají lidé i „molekulární transportéry” pro cesty do různých bodů časoprostoru pomocí „červích děr”. V úvodní scéně z této časové linie letí hrdinové – mladý muž Aldebaran a mladá žena Alphecca – na Havajské ostrovy do výzkumného centra Fénix, na setkání s duchovním a „časoprostorovým” mistrem Argusem. Centrum Fénix provádí výzkumy v historii a věnuje se mimo jiné zaznamenávání prožitků lidí v minulosti. A tyto prožitky jsou pak používány v zasvěcovacích rituálech současných mladých lidí, aby se jim takto dostalo přímého ponaučení z minulých chyb lidstva.
Argus chce ale nyní vyzkoušet novou technologii přímého napojení na prožívání lidí v minulosti, aby takto mohli lidé v jeho době prožívat i všechny emoce lidí z minulosti co nejkomplexněji. Aby toto napojení fungovalo, musí ale lidem v minulosti dát nanoimplantáty. A kvůli tomu musí nyní vykonat cesty časem – to jsou právě ona „setkání s UFO”, která prožijí hrdinové v roce 2035. Argus chce nyní s pomocí obou mladých tuto technologii zprovoznit. Chce takto rovněž zjistit, co vlastně zachránilo lidstvo před sebezničením ve 30. letech 21. století, kdy svět stál na pokraji jaderné války mezi Čínou a USA.
Dalším hrdinou časové linie roku 2035 je mladý vědec Robert, odborník na výzkum mozku a počítačové mozkové implantáty. Otec Laury ho zná a proto ho kontaktuje aby jim pomohl prozkoumat křišťálovou lebku. Noc před návštěvou u Roberta prožije Lauřin otec vlastní vizi s křišťálovou lebkou. Robert v rámci své práce implantuje počítačové čipy do mozků zvířat, takže tato se pak dají doslova „dálkově ovládat” a netuší, že jeho „bioroboty” krysy a netopýry už opakovaně použila americká armáda a CIA pro tajné atentáty ve světě. Také velryba, která dopravila bombu k ponorkové základně byla jeho dílem.
Robert má s křišťálovou lebkou silný prožitek, který ho varuje před výsledky jeho experimentů. Prožije sebe sama jako delfína a velrybu. Začne chápat, že velryby zřejmě běžně zažívají v oceánu metafyzické prožitky a dojde k závěru, že tato zvířata se vlastně nebojí smrti, protože jsou mnohem více duchovně vyspělá než lidé. Začne proto chápat strašlivost toho, co stvořil a nechce se na výzkumech již dále podílet.
Henry Fabing, nadřízený Roberta, nechá z jeho laboratoře ukrást lebku i její hologramy. Ale Robert už před tím měl vizi, že bude moci ke stejnému účelu použít i zvětšené hologramy diamantu. Fabing se obává, aby Robert neposkytl své výsledky nepříteli a rozhodne se ho proto zbavit. Chce k tomu využít „psychotronický generátor”, který byl vyvinut v rámci jiného programu. Tento generátor dokáže ovlivňovat vědomí člověka a také umí zesilovat schopnosti senzibilů. Fabing vezme s sebou i lebku, protože se ji obává komukoliv svěřit. Ale jakmile výzkumníci zapnou generátor, zaktivuje se i křišťálová lebka a v místnosti se objeví starý šaman z Kolumbie, který svou mentální energií zničí generátor. A všichni zúčastnění prožijí silní vize, které zcela zboří jejich dosavadní přesvědčení a Fabing pochopí, že musí naopak Robertovi pomoci.
Robert má dům na pobřeží Big Sur a po svém odchodu z výzkumu tam vybuduje meditační geosféru, kterou pojmenuje „dóm čintamani”. V této prostoře promítá zvětšený hologram krystalické struktury diamantu a také u svého dobu vybudoval žabí farmu, kde pěstuje žáby Bufo alvarius a používá jejich sekret v geosféře k zesílení účinků hologramu. Laura a Robert prožijí v kupoli své společné minulé životy a také rituál Hieros Gamos – sjednocení mužských a ženských přírodních energií. Při něm se nakonec stanou Šivou a Šakti – základními vesmírnými energiemi. Pak do Big Sur pak pozvou různé vědce, kteří mají zkušenosti se změněnými stavy vědomí. Každý z nich prožije v kopuli velice silné spirituální vize archetypálních bytostí a světů a také hluboké prožitky přírody, vznik Země a sluneční soustavy apod.
Robert chce ale získat zpět lebku a také osvobodit zvířata z ústavu. S pomocí počítačového odborníka Mata vypustí velryby a delfíny dálkově do oceánu a opice využijí pro hledání křišťálové lebky. Ale Fabing si ji odnesl lebku domů, protože s ní má jistý záměr, opice najdou alespoň hologramy lebky. Díky tomu pak může Mat rozeslat hologram lebky do celého světa po světovém „holografickém internetu”.
V Pentagonu se koná mimořádná schůzka nejvyšších představitelů, protože Čína se rozhodla zahájit přípravy na jadernou válku s USA. Fabing tam vezme s sebou křišťálovou lebku a před všemi ji aktivuje. Její vliv zcela změní názory prezidenta a amerických generálů a ti se rozhodnou použít lebku i na čínské vedení. Lebka zafunguje i nyní a tak je jaderná válka zažehnána a lidstvo se konečně vydává na cestu mírové spolupráce… Příběh končí v daleké budoucnosti, kde právě další mladí lidé prošli zasvěcovacími zkušenostmi díky napojení na Lauru a Roberta. A jak jinak – dva z nich zjistí, že oni jsou jejich reinkarnací a setkávají se tak znovu…
Jsem si vědom toho, že takto stručné shrnutí textu knihy, která má zhruba 300 stran, působí velice naivně – omlouvám se za to hlavně autorovi. Také nedokážu předat hloubku celého textu. Pokud ale vládnete ruštinou a kniha by vás zajímala, doporučuji vám zkusit si poslechnout audioknihu – https://akniga.org/grof-stanislav-zov-yaguara
