Alkohol znaly pravděpodobně všechny minulé lidské kultury – a není se co divit. Jak popisuji v textu o zvířatech vyhledávajících psychoaktivní látky – alkohol je velmi pravděpodobně jedna z látek, jejichž užívání lidé odkoukali od zvířat. Archeologové nalezli zdá se již hodně důkazů svědčících o tom, že různé kvašené nápoje byly přirozenou součástí života mnoha kultur. Prý ve starém Sumeru bylo fermentované obilné pivo možná mnohem častěji konzumované než chléb.
I když je alkohol také psychoaktivní látka, tak ale působí přesně opačně než psychedelika – alkohol totiž „zužuje“ vědomí. Způsobuje různě intenzivní dočasné odpojení některých mozkových center, takže vědomí a myšlení člověka se tímto po dobu jejich účinku „zjednoduší“. Podobně působí na mozek i opiáty. Obvykle dojde tímto způsobem nejen k odpojení center „strachu“ a bolesti ale i k potlačení analytických schopností myšlení a leckdy se odpojí i paměť. Navíc tyto látky ještě aktivují i mozková centra navozující „pocity štěstí“. Lidé se takto dostanou do subjektivně velice příjemného stavu – necítí žádný strach či obavy či bolest, netrápí je žádné nevyřešené problémy, protože o nich nejsou schopni přemýšlet a jejich mozek je zaplaven dopaminem, takže cítí pocit „štěstí“.
Je to smutné, že „úlevu“ od našeho už tak dosti jednoduchého a omezeného denního analytického vědomí nejčastěji hledáme v ještě jednodušším a omezenějším alkoholovém opojení, v němž se alespoň chvíli „koupeme“ v sebestředných pocitech „štěstí’, v ještě větším odloučení od všeho a všech okolo nás… V podstatě tím celou už tak dost tristní situaci naší kultury ještě více zhoršujeme. Jak kdysi řekl Albert Einstein – „problém se nedá vyřešit stejným typem myšlení, které ho způsobilo“. A o to jistěji se nedá vyřešit útěkem do ještě více zúženého a ještě více izolovaného vědomí v alkoholickém opojení.
Oproti tomu klasická psychedelika jako je psilocybin, LSD či DMT (Dimethyltryptamin) ale také například meskalin, vyvolávají přesně opačný stav – tedy stav „rozšířeného vědomí“. S nadsázkou řečeno, nastartují mozek do módu „superpočítače“. Děje se tak díky tomu, že tyto látky jsou příbuzné s našimi přirozenými mozkovými neurotransmitery. Psilocybin je příbuzný se serotoninem, takže ho může substituovat. DMT si dokonce umí naše tělo přímo vyrobit, takže je to látka, která je pro náš mozek naprosto přirozená. A meskalin je příbuzný s dopaminem. Pro lidi neznalé této problematiky bývá tato informace obvykle překvapivá, protože se na základě „protidrogové propagandy“ obvykle domnívají, že psychedelika jsou nějaká „příšerná strašná chemie“, která člověku doslova „usmaží“ mozek.
Psychedelika jsou vlastně „vysoce kompatibilní“ s běžnými chemickými procesy v našem mozku. Skeny z magnetické rezonance ukazují, že oproti normálnímu vědomí dojde pod jejich vlivem k výrazné aktivaci mnoha mozkových center a vzniknou i nová dočasná propojení mezi nimi. Dostaneme se tak do stavu, kdy vnímáme mnohem komplexněji a na různých úrovních. Prožitky se stávají velmi intenzivními, ba přímo zahlušujícími a běžné úzce zaměřené analytické myšlení je nedokáže zpracovat. V určitém okamžiku pak musíme tento stav přestat analyzovat a prostě se mu „poddat“ a jen ho „prožívat“. Analytické vědomí tedy v tomto stavu v zásadě není narušeno, ale lidově řečeno „nestíhá“ zpracovávat takové množství velmi komplexních vjemů.
Z tohoto srovnání můžete také vidět, že rozhodně není radno míchat alkohol a psychedelika. Jejich účinky jsou totiž v zásadě zcela protichůdné. Alkohol rozpojuje propojení mezi mozkovými centry, „vypíná“ některá centra, omezuje smyslové vnímání a aktivuje produkci dopaminu. Naopak psychedelika substituují naše přirozené neurotransmitery, aktivují mozková centra a vytváří mezi nimi nová propojení. Pokusy kombinovat alkohol a psychedelika tedy mohou vést pouze k velmi dramatickým psychickým problémům – což bylo ostatně opakovaně pozorováno v 60. letech. Však také Albert Hofmann ve své knize „LSD, mé problémové dítě“ vzpomíná, že byl opakovaně přizván k řešení různých závažných činů vykonaných „uživateli psychedelik“, ale pokaždé se ukázalo, že příčinou problémů nebylo samotné LSD či jiné psychedelické látky, ale především jejich neuvážené kombinace s alkoholem či opiáty.
