Celá dvoudílná kniha “Cesta psychonauta” (The Way of the Psychonaut) od Stanislava Grofa je členěná do čtrnácti velkých kapitol. První díl obsahuje šest z nich – historie psychonautiky, revize psychologie, mapy psyché, architektura emočních a psychosomatických problémů, psychospirituální krize, holotropní dýchání. První díl se hodně soustředí na osvětlení souvislostí nezpracovaných perinatálních prožitků s různými psychickými problémy lidí. Stanislav Grof své objevy ze seancí s psychedeliky a holotropním dýcháním shrnul do popisů čtyř bazálních perinatálních matric (BPM), které souvisí s jednotlivými fázemi porodu. A ve své nové knize klade opravdu velký důraz na osvětlení zásadní důležitosti tohoto tématu.

Musím se přiznat, že když jsem si kdysi před lety poprvé přečetl o BPM, tak mě to sice silně zaujalo, ale zároveň jsem si tehdy ještě myslel, že toto téma bude mít spíše „speciální použití”. Ale zkušenosti z mých seancí a z prožitků ostatních mi postupně názorně ukázaly, že je tomu přesně naopak. Toto téma je vysoce důležité a tak jsem doslova „skákal nadšením” když jsem si četl texty v prvním díle knihy. Tam je podnětů týkajících se BPM opravdu na roky přemýšlení, práce a „holotropení”…

Naše kultura je totiž založená hlavně na bypassování všech nepříjemných prožitků a tak si dnes většina lidí nese různě těžké nezpracované prožitky z porodu v sobě prakticky po celý život a jejich chování a uvažování je jimi leckdy naprosto zásadně ovlivněné. Opravdu palčivě nám chybí něco jako „obřady holotropního zasvěcení do mystérií narození”, v němž bychom věnovali úsilí zpracování a poléčení těchto prožitků. Setkal jsem se s mnoha lidmi, jimž od jejich problémů ulevilo opravdu až znovuprožití nezpracovaných a potlačených perinatálních prožitků. A jak jsem mohl vidět, tato traumata se leckdy táhnou i napříč generacemi…

Ale pojďme nyní zalistovat prvním dílem. V první kapitole „Historie psychonautiky” načrtává Stanislav Grof na cca 50 stranách stručný přehled historie používání psychedelických látek od nejstarších kultur přes antická Eleusinská mystéria až po 50. a 60. léta 20. století. Probírá zde hypotézy o obřadním šamanském významu pravěkých jeskynních maleb, věnuje se zdůraznění důležitosti mystérií smrti a znovuzrození, zmiňuje hypotézy o užívání psychoaktivních látek ve starých mystických naukách a obšírně se věnuje objevům a výzkumům prováděných v této oblasti ve 20. století. A probírá i některé nefarmakologické metody navození holotropních stavů vědomí – jako třeba „floating tank”.

Druhá kapitola je věnovaná nutnosti revize současné psychologie a začlenění mystických a transpersonálních prožitků do jejího systému. Má v anglické verzi asi 130 stran a obsahuje i velice zajímavou obrazovou část. Je hodně autobiografická a nabízí opravdu zajímavé informace o pracovních projektech, kterých se Stan Grof účastnil. Hlavní důraz je v ní samozřejmě kladen na osvětlení COEX systémů a bazálních perinatálních matric. Obsahuje také impozantní množství odkazů na díla jiných autorů a také pojednání o holografii jakožto novém způsobu nazírání celé naší existence.

Třetí kapitola „Mapy psyché v hlubinné psychologii” má zhruba 50 stránek a na své si v ní přijdou ti čtenáři, kteří se zajímají o historii hlubinné psychologie. Grof zde osvětluje názory Freuda a jeho žáků či slavných „odpadlíků”, vývoj jejich prací a ukazuje zde styčné body či rozpory s pohledem transpersonální psychologie na tyto otázky.

Čtvrtá kapitola „architektura emočních a psychosomatických problémů” je opravdu vysoce zajímavá, Stanislav Grof zde probírá různé typické psychické problémy a nemoci a jejich kořeny v bazálních perinatálních matricích. Má cca 70 stran a jsou zde probrány různé druhy fóbií, hysterie, deprese a další stavy a jejich souvislosti s prožitky v jednotlivých bazálních perinatálních matricích. Opět je tu materiálu na roky další práce…

Pátá kapitola je věnovaná psychospirituální krizi, má asi 40 stran a Grof zde popisuje podstatu této krize, spouštěcí mechanismy, transformační potenciál této krize, různé podoby psychospirituálních krizí ve starých kulturách a její projevy v moderní době. Šestá kapitola se věnuje holotropnímu dýchání, má asi 30 stran a věnuje se jednotlivým aspektům seancí.