V textech o lucidním snění se můžeme dočíst, že i „obyčejná“ máta má být schopná navodit tento stav a tak jsem si řekl, že to vyzkouším. Klasická máta peprná u nás roste velice hojně. Třeba na naší zahradě v jižních Čechách nám už stačila zarůst celý jeden záhon u domu – je to velice životaschopná bylina. Ale obvykle jí používám jen trochu a ve směsi, protože má přeci jen velice výraznou chuť.

Nicméně pro svůj pokus jsem si udělal silný výluh a dal jsem si ho večer před spaním. S cukrem chutná velmi příjemně, ale mému žaludku se to po druhém šálku už přeci jen moc nelíbilo, bylo to zkrátka moc peprmintové. Ale nutno uznat, že to účinkovalo velice zajímavě. Asi po dvaceti minutách jsem se dostal do velice příjemného stavu na pomezí mezi spánkem a bděním a chvílemi jsem byl i víc v tom snění. Usínalo se po ní taky velice snadno a celou noc se mi pak něco zdálo. Byly to velice barvité a velice bohaté sny. Ale lucidní snění to tak úplně nebylo, prostě jsem si byl jen více více vědom svých snových prožitků a víc jsem si je užil.

Ale klasická máta peprná je na mě opravdu moc „mátovitá“, proto jsem při dalších pokusech raději sáhl po marocké mátě. Určitě znáte z vlastní zkušenosti, že v českých čajovnách si můžete dát čajovou směs označovanou jako „Touareg“ či „Pouštní duna“. Jedná se o silný výluh ze zeleného čaje a marocké máty „nana“ a pije se tradičně oslazený. Je velice dobrý a například v Maroku je to prý téměř národní nápoj. Rozhodně má velice příjemné opojné účinky – po konvičce silného Touaregu jsem se už párkrát dostal na chvíli do něčeho jako „denní snění“. A tak se asi není co divit, že tento čaj patří mezi nápoje, které muslimové tradičně používají pro navození psychoaktivních účinků namísto alkoholu, který je v těchto zemích obvykle zakázán.

Marocká máta má velice dobrou „kultivovanou“ chuť a i velmi silný výluh je pro mne stále mnohem příjemnější, než z běžné máty. Můj žaludek se proti ní nijak nebouří. Stav navozený marockou mátou je také jemnější, dostanu se po ní velmi rychle do hodně zrelaxovaného rozpoložení a velmi dobře se po ní usíná. Zkoušel jsem jí opakovaně a zatím jsem po ní měl vždy velmi zajímavé a velmi barvité sny, které jsem si i po probuzení dobře pamatoval. Možná že i byly některých v některých chvílích lehce lucidní, protože jsem si jich byl poměrně hodně vědom. Ale já přeci jen beru sny obecně jako svého druhu „přirozený psychedelický trip“, jako jednu z metod sebeobjevování, jako „snový vision quest“ a tak do nich většinou nezasahuju.

Obě máty tedy rozhodně účinkovaly zajímavě. Běžná máta byla poněkud razantnější, ta marocká mi přišla jako mnohem harmoničtější. Ale rozhodně jsem si po obou sny mnohem více užil a přinesly mi mnoho zajímavých podnětů…