Jak už píšu v předmluvě, rozhovory s různými lidmi v posledních letech mě dovedly k závěru, že by bylo potřeba, aby se někdo pokusil o svého druhu syntézu různých témat a otázek týkajících se stavů vědomí, posledních vědeckých poznatků z této oblasti a také prastarých spirituálních nauk. Chápu, že takto napsáno vedle sebe to u mnoha čtenářů může vyvolat zděšení, protože v současné době mají lidé obvykle hodně vyhraněné a hodně omezené chápání různých témat a považují proto mnohé z nich za neslučitelná – odporující si.

Já jsem ale toho názoru, že ve skutečnosti všechna tato témata sjednocuje právě „vědomí“. Jenom musíme mít odvahu připustit si možnost, že naše představa, že „vědomí je nějak vytvářeno naším mozkem“ může být ve skutečnosti také jen výsledkem našeho dosavadního omezeného chápání.

Můj názor je takový, že různá vědecká či spirituální paradigmata si ve skutečnosti vůbec neodporují, naopak se doplňují. Navíc jsem z rozhovorů s lidmi pochopil, že každý má svá osobní vnitřní paradigmata definovaná trochu jinak, takže to, o čem si lidé obvykle mezi sebou řeknou, je většinou takové to „společné minimum“, na kterém se dokáží shodnout. Bohužel jsem také poznal, že právě lidé s omezenějším paradigmatem mají častěji snahu prosazovat své názory jako „jediné správné“. Asi proto, že se podvědomě cítí být ohroženi možností, že by je museli změnit. A změna vlastních názorů není nikdy snadná.

Z historie víme, že v některých dobách byl strach z jiných názorů tak veliký, že představitelé dominantního světonázoru neváhali i zabíjet kohokoliv, kdo se odvážil byť i jen přemýšlet jinak. Dnes sice takové lidi obvykle nezabíjíme, ale zato v naší dnešní kultuře velmi dobře funguje zesměšňování a deklasování všeho druhu. Ale stále platí, že čím omezenější paradigma někdo má, tím více brojí proti jiným názorům.

Jistě je možno namítat, jak je možné, že se snažím „fušovat“ do práce jiných, když nejsem „odborníkem“ na tyto otázky – to je dnes takový hodně často používaný argument. Mohu k tomu říct, že jsem různé informace, které probírám v této knize, konzultoval s lidmi z těchto oborů, ale opakovaně jsem zjišťoval, že mnohé tyto informace pro ně byly nové, respektive někteří mi upřímně řekli, že jsou zaměření na trochu jinou oblast této problematiky. Dnes totiž obvykle platí, že většina odborníků je úzce specializovaná a znají opravdu do velké hloubky nějakou určitou část, ale už nemají tolik prostoru věnovat se byť i jen souvisejícím tématům.

Jsem si také vědom toho, že můj pokus o holistický pohled na tyto otázky nutně přináší různá zjednodušení daná právě „pohledem z většího odstupu“. Je to stejné jako když letíme nad krajinou a můžeme vidět celkový vzhled dané oblasti ale není v naší moci během takového výletu postřehnout všechny detaily. Berte proto prosím mou snahu jako svého druhu „satelitní snímek“ dané problematiky, který z podstaty věci nemůže obsáhnout všechny jemné nuance…