Toto je velice choulostivé téma kolem něhož existuje řada vášnivých diskusí a v časech nejsilnější „války proti drogám“ se z něj stalo velice silné tabu. Ze „svatých textů“ se zdá vyplývat, že u zrodu náboženských nauk vždy stály silné „spirituální vize“ jejich zakladatelů. Také se můžeme v literatuře dočíst, že i mnozí pozdější „světci“ měli silné „náboženské vize“, ale v moderní době se považuje za nepatřičné „trpět něčím takovým“. Vypadá to, jako by „spirituální vize“ byly vyhrazeny pouze „otcům zakladatelům“ a dnešní věřící mohou už jen zbožně naslouchat…
Ale vzniká samozřejmě otázka, jakým způsobem se vlastně „otcům zakladatelům“ ony silné vize přihodily. Probíral jsem tu už spontánní vhledy do rozšířeného vědomí, probíral jsem tu i různé techniky dosažení změněných stavů vědomí, probíral jsem tu i fakt, že meditace a psychedelika způsobují totožné změny ve fungování mozku. Je tedy na místě zamyslet se i nad možností, zda náhodou psychoaktivní látky nemohly být nápomocné i při „velkých spirituálních vizích“, na jejichž základě později vznikla moderní velká náboženství. Psal jsem tu už i o „Good Friday“ experimentu při němž studenti teologie dostali psilocybin a prožili velmi silné mystické prožitky. I po mnoha letech pak tuto zkušenost hodnotili jako jednu z nejdůležitějších ve svém životě.
Je také dobře známo, že v indické hinduistické tradici byl bůh Šiva po staletí zobrazován s konopím a hinduisté dodnes konzumují psychoaktivní nápoj „bhang“, připravovaný z listů samičích rostlin konopí. Tento nápoj má v Indii tak silnou a dlouhou tradici a je tak neodmyslitelnou součástí hinduistických oslav, že se ho indická vláda nikdy neodvážila zakázat. Pouze zavedla systém obchodů, které jsou autorizované tento nápoj prodávat. A v indické Ajurvédě je prý konopí přímo označeno za jednu z pěti nejposvátnějších rostlin na Zemi a hovoří se o něm jako o „zdroji štěstí a osvobození“. A mnohé jógové školy prý po staletí používaly konopí v různých formách pro posílení účinků meditací.
V různých textech v Indii či Persii je také tradičně zmiňovaný posvátný nápoj „soma“ či „haoma“, který měl umožňovat „kontakt s božstvy“. Somě budu věnovat samostatný text, proto teď zmíním „haomu“. Haoma je popisována v textech Zoroastrismu jako posvátná rostlina ale dosud není jisté o jakou rostlinu se doopravdy jednalo. Wikipedie uvádí, že na konci 19. století byla v Iránu mezi zoroastristy takto označovaná Ephedra (česky Chvojník), ale jiní autoři namítají, že se mohlo jednat jen o pozdější přenos názvu a že původně se takto označovalo konopí.
V 50. letech objevil ruský archeolog Viktor Sarianidi v Turkmenistánu zbytky města, kterému se dnes říká „Gonur Depe“. Odkryl zde také zbytky chrámů, v nichž se podle dochovaných ohňových oltářů zřejmě vyznával Zoroastrismus a nebo podobná víra, která mu předcházela. A v těchto chrámech našel zbytky hmoždířů a dalších nádob, jenž zřejmě sloužily k přípravě posvátného nápoje soma-haoma. Na základě výzkumu molekulárních zbytků v keramice se došlo k závěru, že nápoj zřejmě obsahoval konopí, mák a ephedru. Zdá se tedy, že to potvrzuje, že používání psychoaktivních rostlin a nápojů k náboženským účelům bylo v minulosti běžné.
